Metodické listy

Děti - uprchlíci

Autor: Martina Vaněčková

Aktivita zabývající se tématem dětských uprchlíků. 

Čas

45 min

Velikost skupiny

libovolná

Potřeby, pomůcky

  • příběhy dětí – uprchlíků,
  • arch balicího papíru do každé skupiny
  •  fixy pro každou skupinu

Cíle

  • seznámení se s danou problematikou, zvýšení zájmu o dětské uprchlíky 
  • rozvoj emočního cítění 
  • pochopení významu dětských práv, práce s tématem předsudky, diskriminace, marginalizace,útlaku,…

Popis, postup

1. Třída se rozdělí do skupin.

2. Každá skupina dostane k prostudování příběh jednoho dítěte –uprchlíka.

3. Arch balicího papíru si rozdělí na čtvrtiny a každou označí názvy : Příčiny, Nebezpečí a vypětí, Strádání, Co můžeme udělat my.

4. Do prvních tří nadepsaných částí studenti postupně popíší a shrnou zkušenosti dítěte z příběhu . Do čtvrtého oddílu studenti popíší, jak by mohli ovlivnit situaci v domovské zemi uprchlíka, aby rodiče s dětmi nebyli nuceni utíkat. Dále uvažují, jak by mohli zlepšit životní podmínky a postavení konkrétních dětí, které se pokoušejí zapojit do života v nové zemi.

5. Celá třída společně zobecní postřehy , které se ve všech čtvrtinách záznamového archu objevily. Studenti se mohou dohodnout i na zobecňující formulaci.


Příběh č. 1

Amina Abdi: Uprchlík ze Somálska žijící v Kanadě.

Když jsme ještě žili v naší zemi, vedli jsme velice dobrý život. Táta pracoval, měli jsme velký dům s velkou zahradou a stromy. Ničeho jsme se nebáli. Mohli jsme jít, kamkoliv jsme chtěli. Můžu říci, že jsem měla báječné časy, protože jsem nikdy nepoznala problémy, jaké mám poslední dva roky.
30. prosince 1990 vypukla v hlavním městě občanská válka. Po čtyřech dnech jsme nemohli dále zůstat v našem domě, protože se boje stále přibližovaly. Jeli jsme do městečka poblíž Mogadiša. Patnáct dní jsme bydleli u strýce. Potom jsme utekli do jiného města a platili za to, že můžeme bydlet v jednom domě. Mysleli jsme si, že válka brzo skončí a my se budeme moci vrátit do Mogadiša, ale všechno se zhoršovalo.
Můj otec se rozhodl, že vezme mého bratra, sestru a mě do Kanady, kde už žila naše matka, teta a naše tři malé sestry, a otec chtěl žít s nimi. Abychom se dostali do Kanady, museli jsme se dostat do některé sousední země, protože v Somálsku v té době nefungovala žádna doprava. Navíc byla válka.
27. února 1991 jsme na lodi přijeli do Keni. Byli jsme téměř v malém městě Mulind, když naše loď narazila na skálu nebo na něco podobného. Prorazilo to dno lodi. Voda se začal rychle valit do lodi všichni muži začali z lodi vyhazovat z lodi věci, aby zachránili lidi. Několik mužů sedlo do záchranného člunu a jelo do města pro pomoc. Po několika hodinách se vrátili jen se svojí loďkou a řekli, že nám nikdo nepomůže. Muži byli stále unavenější a do lodi se valilo čím dál tím víc vody. Když jsme se dověděli, že nám nikdo nepřijde na pomoc, tak se lidé rozhodli pomoci sami sobě i lidem, za které byli odpovědní. Potíž byla v tom, že většina lidí neuměla plavat. Nás bylo pět – můj otec, sestra, bratr, teta a já. Jen náš otec uměl plavat a rozhodl se, že se postará o moji sestru a bratra, protože byli nejmladší. Já a teta jsme musely plavat samy – otec neměl jinou volbu. Nemohl udělat nic jiného. Když jsem se pak ptala bratra a sestry, kdy viděli otce naposled, řekli mi, že když se dostal na břeh, moji sestru chytil nějaký muž. Po krátké rvačce mu otec sestru vytrhl. Ve chvíli, kdy sestru zachránil, se na něj vrhla jakási žena a chytla ho za krk jako had. Tehdy bratr a sestra viděli otce naposledy. Když jsem získala jistotu, že otec ani teta nežijí, pocítila jsem odpovědnost za to, abych našla jejich těla a postarala se o sestru a bratra. Hledala jsem, dokud jsem mrtvá těla otce a tety nenašla.
Tu noc a následující den se o nás postarala italská komunita a nějací další lidé, převážně muslimové – tedy naši souvěrci. Všechny, kteří přežili, vzali do uprchlického tábora poblíž města Mombasa. Zůstali jsme tam přes noc a druhý den odpoledne nás otec vzal do Nairobi.
V Nairobi jsme žili čtyři měsíce. Ačkoliv jsme se měli mnohem lépe než ti, co zůstali v uprchlickém táboře, vůbec se nám nechtělo zůstávat v Keni. Ty čtyři měsíce mi připadly jako čtyři roky. Jedním z důvodů, proč se nám v Nairobi nelíbilo, bylo, že oni nechtěli mít uprchlíky jinde než v uprchlických táborech, a když chytli uprchlíka ve městě, poslali ho zpět do tábora nebo dokonce do Somálska. Bylo téměř osm hodin večer a já se chystala k modlitbě, když náhle do našeho domu přišli tři kenští vojáci a chtěli vidět naše keňské dokumenty, které jsme neměli. Jak bychom je mohli mít? Řekli nám, že nás vezmou do vězení, a vzali nás tam. Díky bohu, že nás po třech hodinách pustili. Bylo to poprvé, co jsem byla ve vězení, a děkovala jsem Bohu, že nejsem zločinec.
12. července 1991 jsem přijela do Kanady. Studuji střední školu a po škole bych chtěla být zdravotní sestra. Největší problém, který mám, je jazyk. Ačkoliv jsem se hodně zlepšila, pořád ještě neumím anglicky dostatečně dobře. Lidé, kteří mají nejlepší známky, dostanou v Kanadě a možná kdekoliv na světě nejlepší vzdělání. Ale jak můžete dostat dobré známky, když neumíte dobře anglicky. To může ovlivnit vaše vzdělání a vaši budoucnost.
Nejsem moc šťastná. Mnoho věcí se změnilo. Jako třeba škola. I kultura je jiná. Někdy něco uděláte a lidé si o vás myslí, že jste špatní nebo že nic neznáte. Myslím si, že je těžké rozumět všemu, když přijdete do nové země, a je těžké pochopit lidi.
V mé zemi bych byla šťastnější než v Kanadě, protože bych neměla problémy. Jsme teď přistěhovalci. Kvůli mé mladší, šestileté sestře dokonce ani nemáme povolení k trvalému pobytu. Je nemocná. Není fér, že nám řekli: „Když je nemocná, nemůžete dostat povolení k trvalému pobytu.“ To není spravedlivé. Ale věřím, že jednoho dne budeme šťastní a že se vrátíme do naší země. Teď je nám lépe než lidem, kteří zůstali v Mogadišu, a já si toho vážím, ale jednoho dne bych se ráda vrátila zpět do mé země.

Zdroj: Upravený příběh z publikace McLuhan, E. (ed): Safe Haven. The Refugee Experience of Five Families. Toronto, Multicultural Historical Society of Ontario 1995, str. 85-92.



Příběh č. 2

Gabriela Eriquezová, dětský uprchlík z Chile, žijící v Kanadě.

Bylo mi právě jedenáct, když jsme opustili Chile. Odjížděli jsme 11. Ledna 1974. Pamatuji se ten den. Pamatuji si, jak byli všichni napnutí a poprvé jsem slyšel vybuchovat bomby, utíkat a křičet lidi. Slyšela jsem vojáky projíždět kolem. Věděla jsem, že v naší čtvrti, kde jsem se vždy cítila úplně bezpečně, se děje něco hrozného. Rodiče mi pořád říkali: „ Neotvírej nikomu dveře. Nedívej se v noci z okna. Nevstávej, kdyby někdo přišel – zůstaň v posteli.“
Jednoho dne kolem osmé večer přijel do naší ulice obrovský tank. Vojáci začali prohledávat dům po domu. Někoho hledali. Přišli i k nám a ptali se matky, kde je táta. Matka jim pořád říkala: „Nevím!“ Voják předstíral, že je velmi vlídný, ale měl zlou tvář a mluvil s matkou ironickým tónem. Vzali mě do jednoho pokoje, Ferana do druhého pokoje, a Claudia vzali také do jiného pokoje. Pořád se mě vyptávali, kde je náš otec. Šla jsem najít bratry.. Vojáci se jich taky pořád vyptávali, kde máme tátu, jestli se ukrývá někde v domě, jestli máme doma nějaké zbraně. Pořád jsem jim říkala, že žádné zbraně doma nemáme. Pak vojáci odešli, ale byli hodně rozlobení. Uplynul měsíc a matka nám pořád říkala: „Váš otec se ukrývá. Nebojte se.“ Otce jsem od doby, kdy se začal ukrývat, viděla jenom jednou, když jsme šli do uličky a dívali se do vil v okně vysoko nad námi a zamával nám. Museli jsme být opatrní a nedat na sobě nic znát. Na okna velvyslanectví mířili ostřelovači. Byla to však jediná možnost, jak uvidět otce.
Jeli jsme na letiště, prošli jsme kontrolou a vojáci na nás byli velmi hrubí. Pak jsme čekali a čekali, ale táta nepřišel. Slyšela jsem lidi říkat, že se něco muselo stát. začala jsem plakat. Myslela jsem si, že budeme muset odletět bez otce. Nakonec táta přijel.
Neopustili jsme zemi v normálním letadle, ale v letadle vojenském. Když se letadlo vzneslo, řekl pilot: „Měli byste se dívat dolů, protože je to na dlouhou dobu naposledy, co vidíte Chile.“ Pamatuji se, že jsem neseděla s rodiči. Naše rodina byla rozptýlená po celém letadle. Zdálo se mi, že všichni začali plakat. Když jsme se dostali do Mexika, bylo tam moc horko a nesměli jsme opustit letadlo. A když jsme se pak dostali do Kanady, byla tam velká zima – mrazivá zima. Museli jsme projít celní a zdravotní kontrolou. Pak nás vzali na místo, kde pro nás měli nějaké sušenky a pití. Poprvé jsem viděla kokakolu v plechovce. Dali nám teplé oblečení a vzali nás do hotelu. V hotelu, kde jsme žili v jedné místnosti s malou kuchyňkou, jsem poprvé viděla barevnou televizi. To jsou věci, které si pamatuji.
Potom jsem se stěhovali z jednoho hotelu do druhého. Později jsme si pronajali dvě místnosti v druhém patře jednoho domu. V Chile jsme ovšem měli svůj dům, postele, své oblečení, měli jsme všechno. Tady jsme téměř žebrali. Můj otec byl v Chile odborník. V Kanadě mohl vydělávat peníze, jen když byl ochoten dělat něco jiného.
Nechtěla jsem se učit jazyk. Angličtina mi k ničemu nebyla. Vrátím se přece zpět do Chile. Vše přece bude jako předtím. Vrátím se do našeho domu. Budu si hrát na našem dvoru s naším psem. Budu přece znovu chodit naší školy. Učit se anglicky nebylo pro mě důležité, i když na mě byl učitel hodný a snažil se mě angličtinu naučit. Záměrně jsem se ten jazyk odmítala učit, protože to nedávalo smysl. Přece tady nezůstaneme!
A pak můj otec onemocněl a umřel. To byl ta nejhorší noční můra, která mě kdy mohla potkat. Vše se změnilo a mě se život už dál netýkal, protože jsem ztratila člověka, které jsem tak moc milovala. Zůstali jsme opuštěni v zemi, kterou jsme neznali, jejíž jazyk jsme neznali, v zemi, kde jsme nechtěli být, a v zemi, která nás nechtěla, protože v té době jsme nebyli vítaní. Neměli jsme nic. Spali jsme na podlaze. Když jsme poprvé spali v domě, kam jsme se přestěhovali, probudila jsem se v noci a cítila jsem, že mi něco leze po obličeji. Hned jsem věděla, že to byl šváb. Pro mě to byla úplná změna. Jak běžela léta, začala jsem svou situaci analyzovat, protože jsem se potřebovala zase dát dohromady. Nechtěli jsme být tady. Donutili nás být tady. Přinutili mého otce odejít. Kdybychom bývali měli na výběr, možná by byl tady v Kanadě sám a my bychom s matkou zůstali v Chile. To by ovšem nebylo příliš praktické, protože by matka zůstala sama a musela živit tři děti. Její přátele zatkli a uvěznili. Dělali tenkrát všechny možné strašné věci. Lidé v Chile se chovali hrozně. Proto jsme museli přijít sem a žít tady.
Zdroj: Příběhy byly upraveny z publikace McLuhan, E. (ed.): Safe Haven. The Refugee Experience of Five Families. Toronto, Multicultural Historical Society of Ontario 1995, 201-205.


Dětští uprchlíci: Pocit ztráty

Dětství je čas, kdy se formuje náš pohled na svět, způsob, jak se k němu budeme stavět: Budeme druhým lidem věřit, nebo se jich budeme bát? Budeme vyhledávat lásku, nebo se vyhýbat bolesti? Budeme používat k dosažení svých cílů laskavost, nebo sílu? Co nás potká v dětství, určuje, jakými se staneme lidmi.
Je složité vyjádřit, o co všechno dětský uprchlík přichází. Mnozí ztrácejí rodiče a další blízké. Po ztracené kultuře, jazyku, škole, kamarádech zůstává prázdnota. Společenství mimo rodinu, které poskytuje dítěti vědomí toho, že někam patří, je pryč, stejně jako jeho osobní věci, jídla, která zná, a dokonce dovednosti a hry, které se naučilo v dětství.
Co tedy dětští uprchlíci ztratili? Ty nejzákladnější věci, které nám v životě dávají naději na zítřek, důvody víry v sebe samy a hodnoty, které nám umožňují prožívat radost, laskavost, bezpečí a víru v budoucnost.To je důvod, proč je tak podstatné pomoci dětským uprchlíkům překonat jejich utrpení a připravit je pro lepší budoucnost. Děti, které ztrácí takovéto věci, jsou ztrátou nás všech.

Jan Wiliamson, v Refugees, a 54, červen 1988, str 15

Poznámky, komentáře...

Pokračováním této aktivity může být sledování filmu o dětských uprchlících, beseda s uprchlíky a pracovníky,kteří se o uprchlíky starají.Cvičení vyžaduje citlivost vůči studentům, kteří mohou být sami uprchlíci. Zdroj : upravená aktivita z knihy G.Pike, D.Selby: Cvičení a hry pro globální výchovu 2., Portál, Praha 2000

Další metodické listy

Růže z Afriky

Vybraný komiksový příběh z publikace Bohouš a Dáša na stopě hladu otevírá téma, jak...

Vačice

Akvitia metody filozofie pro děti....

Provaz

Aktivita metody filozofie pro děti....

Svět, který není

Aktivita u žáků rozvíjí argumentaci, schopnost dialogu se spolužáky a umění naslouchat ostatním....

Migrace v čase

Aktivita slouží ke získání povědomí o migraci, důvodech, jež lidi k migraci vedou, a jednotlivých...

Spravedlivý učitel

Aktivita u žáků rozvíjí argumentaci, schopnost dialogu se spolužáky a umění naslouchat ostatním....

Novodobé otroctví aneb kdo kope za mistrovství světa ve fotbale

Aktivita slouží k získání povědomí o souvislostech mezi migrací, vykořisťováním migrantů...

Migrace v čase

Aktivita k získání povědomí o miračních tocích a jejich proměnách v historii....

Práce s třídním kolektivem ve společném vzdělávání, sada 2

Druhá sada metodických listů pro práci se třídou obsahuje zajímavé aktivity, které mohou učitelé...

Práce s třídním kolektivem ve společném vzdělávání, sada 1

Tato sada metodických listů pro práci se třídou obsahuje zajímavé aktivity, které mohou učitelé...

(Ne)viditelná pomoc

Aktivita k získání povědomí o humanitárních krizích, jejich řešeních, cílech humanitární...

Jak se žije v Dimukače

Aktivita na pochopení podmínek života obyvatel ve slumech v rozvojových zemích....

Odpovědná turistika

Aktivita na pochopení dopadů turismu na život místních obyvatel a uvědomění si zásad odpovědné...

Proč je globální dimenze důležitá ve vzdělávání?

Krátka aktivita na pochopení významu globální dimenze ve vzdělávání....

Kdo je globálním občanem?

Krátká aktivita na uvědomení si globální dimenze....

I pomoc má svá pravidla

Aktivita pro pochopení principů rozvojové spolupráce....

Cesta k vodě

Aktivita k pochopení problému souvisejících s vodou a jejím nedostatkem....

Hon na pastevce

Aktivita na uvědomění si problému obživy v rozvojových zemích a...

Rozvoj = spokojený život?

Aktivita z oblasti globálního rozvojového vzdělávání věnovaná problematice rozvojových zemí....

Ženy odjinud

Jedním z nejlepších možných zdrojů pro práci s rozmanitostí jsou příběhy těch, kteří rozmanitost...

Vezmi si chlebíček

V této aktivitě se zaměříme na pochopení různosti vnímání a jednání pomocí tvorby příběhů....

Vánoce stokrát jinak

Jednotlivé ritualizované svátky a slavnosti nám mohou sloužit k zamyšlení nad rozdíly nejen...

Tohle není spravedlivé

Zde uvádíme jeden příklad, jak je možné využít metodický materiál www.czechkid.cz. V této...

Když se ztratí kouzelná hůlka

V pohádkách jde většinou o souboj dobra se zlem, a to ve dvou dimenzích. Ty mají vést jednak...

Co (z)může jedinec?

Aktivita vedoucí k zamyšlení studentů nad úlohou jedinců v boji za lidská práva...

Rozvoj v diamantovém impériu

Aktivita vedoucí studenty k zamyšlení nad povahou rozvoje....

Zasáhnout, či ne?

Aktivita vedoucí studenty k zamyšlení nad právem zasáhnout vně území svého státu....

Terorismus vs. lidská práva

Aktivita vedoucí studenty k tomu, aby se zamysleli nad souvislostí terorismu a ochranou lidských...

Válka nezná pravidla

Student vysvětlí propojenost lidských práv, humanitárního a mezinárodního trestního práva....

Stejná práva pro každého?

Student se seznámí s různými formami diskriminace a umí diskriminaci rozeznat....

Znáte svá práva?

Studenti se seznámí podrobněji se Všeobecnou deklarací lidských práv....

Začněme u sebe

Aktivita o zodpovědném osobním přístupu ke změně klimat...

Nelze přehlížet dnešní hrozby

Studenti se zamyslí nad dnešními hrozbami klimatické povahy ....

Války z tepla

Simulační hra o možném dopadu klimatických změn na rozvojové země...

Za vším hledej emise

Studenti prozkoumají vliv činnosti lidské společnosti na zvyšující se množství skleníkových...

Zvolte si budoucnost

Aktivita zaměřená na dva hlavní přístupy k roli státu v ekonomice...

Změníme pravidla hry?

Studenti se seznámí s fungováním základních pilířů tzv. nové ekonomiky....

Za každým rohem globalizace

Aktivita zaměřená na soudobé globalizační procesy...

Rychle, levně, virtuálně

Aktivita zaměřená na roli nových technologií v současné globální ekonomice....

Dobrá nebo špatná?

Aktivita zaměřená na definování pojmu globalizace a různé pohledy na globalizaci....

Dětský svět

Studenti uvedou souvislosti mezi životem dětí v různých zemích a naplňováním dětských práv....

Znáte svého spolužáka?

Žáci se dozvědí, jak se tvoří vietnamské jméno, co znamená. Naučí se správně vyslovovat...

Vietnamské Drápky

Tradiční vietnamská dětská hra na cvičení postřehu, zručnosti a rychlosti....

Co se stalo ve Vsetíně?

Díky aktivitě se studenti částečně vžijí do role novinářů, jejichž úkolem je na základě...

Univerzální hodnoty

Existují univerzální hodnoty, které platí pro všechny lidi? Máme právo tyto hodnoty šířit...

Bohoušovy džíny

Studenti na populárním produktu odhalí propojenost a závislosti ve světovém obchodě....

Světýlka

Účastníci prožijí krátký běh života coby anonymní světelné tečky, přičemž část z nich...

I vy jste v tom

Krátká aktivita na jejímž základě lze společně pokračovat v uvědomění si, jak těžké může...

Sociální exkluze (vyloučení) Romů

Evokace k tématu sociální exkluze (výroky, představy a rozšířené názory na situaci romské...

Ne-řádi

Cílem této aktivity je, aby si žáci uvědomili libovolnost, umělost, a tudíž relativnost každého...

Pohodlně se usaďte!

- Studenti porozumí nerovnému rozdělení bohatství ve světě. - Studenti zažijí pocit nerovnosti...

Globální vesnice

Studenti uvažují o světě jako celku a o tom, co v něm považují za problematické....

Chci, ale nemohu, protože nerozumím

Popisovaná aktivita je součástí semináře pro učitele a školské manažery všech typů a stupňů...

Multikulturní scrable

Zábavná aktivita vhodná jak pro děti, tak dospělé. ...

Komunitní vzdělávání

Cílem aktivity prezentace je seznámit účastníky/studenty s problematikou komunitního vzdělávání....

Konstruktivismus a Multikulturní společnost

Společně se dobrat vymezení obsahu pojmů Konstruktivismus (K) a Multikulturní společnost (MKS)...

Jiný kraj, jiný mrav

Účastníci si osvojí chápání pojmů etnocentrismus, kulturní relativismus na příkladě konkrétních...

Zrození fámy

Aktivita vhodná pro kteroukoliv věkovou skupinu (záleží na výběru obrázku podle tématu a vhodném...

Rozdílné vidění světa

Aktivita na uvědomění si rozdílnosti lidí, jejich pohledů na svět a toho, jak naše jednání...

Sítě krychle

Aktivita seznámí studenty s pojmem sítě krychle prostřednictvím metod a technik vycházejících...

Jak my vidíme ostatní, jak nás vidí ostatní

Tato aktivita je zaměřena na poznání kořenů kulturně podmíněného vnímání a vzniku stereotypů,...

Homosexualita

Aktivita na otevření diskuse o homosexualitě a homofobii....

Interkulturní setkání

V rámci simulace prožijí účastníci interkulturní setkání. Budou rozděleni do dvou skupin –...

Náš balón

Zábavná názorná pomůcka, která slouží k analýze problému (ve třídě, pracovním kolektivu,...

Abigail

Aktivita na procvičení komunikačních schopností (vyjednávání)....

Šikanování

Tato aktivita umožní žákům 2. stupně ZŠ otevřít diskusi o šikanování. Uvědomit si relativní...

Večírek

Aktivita zaměřená na otázku integrace svěřenců z ústavní výchovy do odlišného sociokulturního...

Neverbální komunikace

Na základě této aktivity si studenti mohou uvědomit důležité komponenty lidské komunikace ovlivňující...

Matematika a sníh

Aktivita má seznámit studenty se zajímavým případem vlivu prostředí na konkrétní dovednosti...

Vzdělávání terénních sociálních pracovníků

Lekce je určena pro stávající i potenciální zaměstnavatele terénních sociálních pracovníků...

Otevřená hranice

Aktivita na objasnění procesu, jak vznikají předsudky....

Země v časové konzervě

Aktivita zaměřená na úvahy studentů o nejznámějších aspektech historického a kulturního dědictví...

Obrazy v médiích

Aktivita zaměřující se na výskyt stereotypů a negativních obrazů v médiích.  ...

Kategorie bezpráví

Aktivita zaměřená na poznání a analýzu různých forem diskriminace. ...

Konflikt práv

Aktivita zabývající se konfliktem mezi právy jednotlivce a zájmem společnosti, řešení konfliktů. ...

Společný strom

Aktivita zaměřená na nenásilné seznamování se a poznávání společných charakteristik jednotlivých...

Je libo mongolocentrismus?

Aktivita zabývající se tématem evropocentrismu, rovnocennosti všech lidských kultur spojená s...

Občané druhé kategorie

Aktivita zabývající se vznikem veřejného mínění, vlivy působící na postavení jedince ve...

Identita má mnoho podob

Pohybová aktivita zabývající se tématem občanství, vztahů ve společnosti, identity. ...

Uprchlíci ze Zachrelu

Brainstorming a následná diskuse na téma uprchlictví, konflikt mezi sociokulturními skupinami....

Děti - uprchlíci

Aktivita zabývající se tématem dětských uprchlíků. ...

Cestující

Hraní rolí a diskuse na téma stereotypy. ...

Portréty

Výtvarná aktivita zabývající se stereotypní představy o různých typech lidí. ...

Uprchlíci

Aktivita zabývající se tématem uprchlíků....

Uspokojování potřeb

Aktivita zaměřená na vnímání a uvědomování si ostatních a sebe sama. Zaměřená popř. na...

Jsi...

Aktivita zaměřená především na vnímání ostatních členů skupiny, na rozvoj empatie a citlivosti,...

Tečkovaná

Aktivita zaměřená na kooperaci třídy (úkol řešitelný pouze spoluprací) a na význam neverbální...

Vidět věci rozdílně

Aktivita zaměřená na rozdílné vnímání, výklad a přisuzování významu určitým jevům jednotlivými...

Člověk ze sáčku

Tvořivá aktivita zaměřená na pochopení rozdílného vnímání...

Rituál těla u kmene Nacirema

Aktivita analyzující zvláštní magické praktiky severoamerického kmene. ...

Stačí řeč ke komunikaci?

Výtvarná aktivita zaměřená na verbální komunikaci. ...

Typické obyčejnosti

Aktivita na téma kultura a stereotypy. ...

Zulema

Aktivita zabývající se tématem kulturních hodnot, existencí...

Co mám rád

Aktivita zabývající se tématem osobních a kulturních hodnot....

Kulturní samozřejmosti

Aktivita zaměřená na seznámení se s kulturními prvky různých kulturních skupin.  ...

Obraz kultury

Výtvarná aktivita zaměřená na téma vlastní kultury a etnocentrismu. ...

Co vidíte?

Říká se, že dobrá fotografie vydá za tisíc slov.........

Pozdravy

Seznamovací aktivita, jak také může docházet ke střetu různých kultur. ...

Balónky

Hra, jejímž cílem je navození přátelské atmosféry ve skupině,...

Chci dostávat novinky

Videa Fotogalerie

Co znamená pojem:

Supervize?

Vzdělávací program společnosti
Člověk v tísni o.p.s.

Kontakty

Vzdělávací program Varianty
Člověk v tísni, o.p.s.
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha 2

IČ: 25 75 52 77
DIČ: CZ 25 75 52 77
varianty@clovekvtisni.cz
Tel: +420 226 200 467

Mediální koordinátorka
Lucie Kundra
lucie.kundra@clovekvtisni.cz
Tel: +420 775 871 539

Další kontakty

Logo ke stažení

Související projekty

Naše další weby

  • Jak víme, že to funguje?

    Je vaším cílem ve výuce předat množství informací, které si žáci zapamatují? Nebo vás spíše zajímá způsob, jak s nabytými informacemi pracují? Přemýšlíte o tom, jak můžete zjistit vliv výuky na postoje a jednání svých žáků? Zkuste některou ze třiceti nových aktivit, které učitelům nabízí inspiraci, jak zjišťovat postoje žáků k otázkám a tématům současného světa a zároveň ověřovat, zda díky výuce došlo k jejich pozitivní změně.

     

  • Světová škola

    Zajímá se vaše škola o globální problematiku? Začleňujete do výuky žákovské či školní projekty a jiné aktivní vyučovací metody? Věříte, že svým jednáním můžeme ovlivnit dění na druhém konci světa? Pak neváhejte a zkuste získat certifikát Světová škola.

  • Program Migrace

    Hlavním cílem programu je poskytovat veřejnosti objektivní informace o migraci v Česku prostřednictvím médií a dalších zdrojů informací, ale také bořit zaběhlé stereotypy o cizincích, a přispívat tak k lepšímu soužití imigrantů a většinové společnosti.

  • Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR

    Úspěch inkluzivního vzdělávání závisí na tom, jak uzpůsobíme naše školy, třídy, kurikulum i mimoškolní aktivity tak, aby se mohly učit a účastnit všechny děti bez rozdílu.

  • Průřezová témata a čtenářství

    Přemýšlíte, jak vyučovat předměty, průřezová témata a ještě přitom rozvíjet čtenářství? Podívejte se na vyzkoušené učební jednotky. Webové stránky slouží jako inspirace široké učitelské veřejnosti.

  • Respekt nebolí

    Lze o lidských právech vyučovat poutavě, tvořivě a interaktivně? A dokonce za využití sociálních sítí a dalších hitů mezi dnešními studenty? Ano! A ani to moc nebolí.

Donoři



Partneři