Novinky

Když učitel ustoupí do pozadí, dává dětem šanci převzít zodpovědnost za vlastní učení

Foto Tomáš Princ

Přečtěte si rozhovor s autorkou Hry s dobrými otázkami, kterou představujeme pedagogům v rámci kurzu Otázkami k rozvíjení demokratických hodnot, Vladěnou Bätge Jahn. Rozhovor vyšel v posledním čísle Bulletinu pro školy a dozvíte se v něm, s jakými tématy se studenti  při hře setkají a co jim tento způsob učení přináší. Se Hrou s dobrými otázkami se můžete naučit pracovat na kurzu, který pořádá program Varianty, více informací o kurzu najdete tady.

Jak hra vznikla a kde ji využíváte?

Hra vznikla před několika lety během kurzu Design and Development of Games for Learning, který organizoval MIT (Massachusetts Institute of Technology) na platformě EdX. Původní záměr byl využít hru ve vzdělávání dospělých. Připravovala jsem tehdy nové kurzy na univerzitě v Bruselu a hru jsme použili jako nástroj usnadňující diskusi v malých skupinách. Podařilo se nám tak nahradit některé přednášky velice záživným kolaborativním (srovnej kolaborativní versus kooperativní učení: https://www.teacherswithapps.com/the-differences-in-cooperative-learning-collaborative-learning/,  učením. Dobré otázky jsou využitelné v nejrůznějších vzdělávacích kontextech. Každý vzdělavatel si může připravit herní set pro konkrétní cíle výuky relevantní pro danou cílovou skupinu. Stačí „jen“ přijít na to, jaké otázky vzbudí zvědavost a formulovat je tak, aby rozproudily učení ve skupině.

Co tento způsob učení přináší dětem?

Kromě toho, že se něco naučí, přináší prostor pro zamyšlení se nad důležitými věcmi. Prostor pro sdílení nápadů, prostor pro vyjádření vlastního názoru a vyslechnutí názorů ostatních. Prostor pro sebereflexi a formování vlastního postoje. Diskuse v malé skupince je v tomto smyslu obohacující a zároveň pro učícího se bezpečnější než třeba diskuze před celou třídou. Žáci také pozitivně vnímají velkou míru autonomie při učení. Hra nabízí úkoly a otázky k diskusi, ale žáci sami určují tempo, směr, délku a hloubku diskuze. Tím, že učitel během hry ustupuje do pozadí, dává dětem šanci převzít kontrolu a zodpovědnost za vlastní učení.


Na přínosy se můžeme dívat i optikou klíčových kompetencí. Naše hra facilituje kolaborativní učení žáků ve třídě, čímž přispívá k rozvoji komunikativní, sociální a personální kompetence. V podstatě v každém herním setu se objevují úkoly postavené na práci s informacemi. Konkrétně to znamená vyhledávání informací, jejich propojování, kritické posuzování a aplikace při řešení problémů. To vše rozvíjí kompetence k učení a řešení problémů.

 

Projekt, ve kterém hru využíváte, se jmenuje Otázkami k rozvíjení demokratických hodnot. Co nebo jak se tedy žáci o demokratických hodnotách učí?

Cílíme hlavně na rozvoj občanské kompetence, která by měla být jedním z klíčových výstupů vzdělávání na základních a středních školách. Demokratické hodnoty jsou nedílnou součástí této kompetence. Obsahově to může vypadat například tak, že se žáci učí o lidských právech, jejich ochraně nebo porušování. V další hře třeba zkoumají historický vývoj volebního práva nebo roli médií ve formování veřejného mínění.

I hra samotná určitým způsobem ztělesňuje demokratické hodnoty.  Dialog je svou podstatou demokratická záležitost. To, že se můžete svobodně a bez obav vyjádřit, máte možnost vyslechnout, ale i ovlivnit názor ostatních. Společné hledání odpovědí a spolupráce na řešení problémů jsou také charakteristické pro demokracii.

Můžete uvést pár příkladů? S jakými „dobrými otázkami“ se žáci při hře setkávají?

Například otázka „Jsou si lidé rovni?” se může objevit ve hře o lidských právech nebo ve hře o toleranci. Je to jedna z těch „velkých“ otázek. Rozproudí diskusi a vyvolá spoustu dalších otázek. Také používáme otázky, které posílají žáky na lov informací. Například v herním setu o volbách je otázka „Která země jako první přiznala ženám volební právo a kdy?” Do her zařazujeme různé úkoly. V té „volební“ například studenti kreslí aktivní a pasivní volební právo. Ve hře o xenofobii zase kreslí integraci a segregaci.

Součástí mnoha herních setů jsou aktivity empatického mapování. Tento nástroj vede žáky při systematickém vcítění se do situace určitého jednotlivce nebo skupiny. Empatické mapování je jednou z technik, které si žáci ze hry odnesou a budou schopni použít v každodenním životě.

A z jakých teoretických východisek čerpáte?

Hra celkově vychází z principů sociálního konstruktivismu. To znamená, že žáci při hře konstruují své znalosti na základě diskuse a společných aktivit při řešení úkolů. Otázky formulujeme tak, aby docházelo k propojování nových a stávajících poznatků. Dobrými otázkami chceme také probouzet zvědavost.  Učit se je mnohem zábavnější, když žák pociťuje potřebu najít odpověď. Proto také klademe důraz na používání nově nabytých poznatků při řešení autentických problémů. Na autentičnosti při učení staví i badatelské vzdělávání, což je další metoda, se kterou se účastníci projektu seznamují.

Myslím, že učitelé u nás badatelský přístup používají hlavně v přírodovědných a technických předmětech. Jak badatelství aplikujete ve výchově k občanství?

Badatelské vzdělávání v našem případě metodologicky vychází ze společenských a humanitních věd. Školní badatelský projekt probíhá v několika fázích, podobně jako běžný výzkumný projekt. Konkrétně to vypadá tak, že na začátku se s žáky naladíme na nové téma. Co už o tématu víme? Jak se nás to týká? Proč bychom to měli zkoumat? Na co jsme zvědaví a co chceme zjistit? Cílem vstupní fáze je identifikace a vymezení problému a probuzení zájmu u žáků. Toho můžeme dosáhnout i během diskusní hry ve skupinkách.

Po vymezení našich badatelských záměrů se s celou třídou domluvíme na konkrétní oblasti, kterou chceme zkoumat. Navrhujeme a vybíráme výzkumné otázky, formulujeme hypotézy. Žáci se seznámí s vhodnou metodou bádání, rozdělíme si úkoly a jdeme na to. Cílem fáze, ve které samotné bádání probíhá, je shromáždit a organizovat data, která nám pomohou naučit se něco o daném problému a odpovědět na výzkumnou otázku. Porovnáváme výsledky a hypotézy a formulujeme závěry. Nakonec prezentujeme výsledky a přemýšlíme o tom, co by se dalo s prozkoumaným problémem dělat. A pak to uděláme.

Takže bádání ve třídě má dopad na skutečný svět?

Ano. Studenti během projektu získali užitečné znalosti, vzali zkoumaný problém za svůj a jsou schopni o něm smysluplně diskutovat. Klíčová otázka pro finále badatelského projektu je: Jak můžeme my přispět k řešení? Možností pozitivně ovlivnit status quo, byť jen lokálně, je vždy spousta. Pokud se snažíme o změnu chování ve třídě nebo ve škole, je třeba se domluvit na konkrétním postupu a cíli. Pokud chceme veřejně upozornit na problém, jeho příčiny nebo důsledky, mohou studenti napsat žádost, návrh nebo stížnost, petici, článek do novin a podobně. V některých případech je smysluplnější efektivně podpořit organizaci, která se již řešením problému zaobírá. V každém případě mají žáci a studenti možnost aktivně se podílet na demokracii. Mohou využít svá práva a svobody a svou aktivitou si zároveň osvojí demokratické hodnoty.

Jak se to vše dá stihnout v hodinách občanské nauky?

Do běžných hodin občanské nauky se během školního roku určitě vejde několik her. Pro badatelství samozřejmě potřebujeme více času, možná tematický den nebo týden. Badatelské projekty se hodí i pro zpracování průřezových témat nebo k integraci učení v různých předmětech. Když máte příležitost spojit síly a časovou dotaci dvou nebo tří předmětů, můžete pro žáky připravit kognitivně velmi výživné dobrodružství. Při zkoumání volebního práva můžeme zamíchat občanskou nauku s dějepisem a zeměpisem. To je samozřejmě jen jeden příklad. Propojení s výtvarnou výchovou, informatikou nebo výukou jazyků se hodí snad u každého badatelského projektu.

Pro jaký typ škol je vlastně badatelství vhodné jako metoda výuky?

Náš projekt se zaměřuje na žáky druhého stupně základních škol a studenty gymnázií, středních odborných škol a učilišť. Ale bádat můžete i s dětmi v předškolním věku. Konkrétní podoba badatelského projektu se prostě přizpůsobí potřebám, zájmům a schopnostem cílové skupiny.

Badatelství je tedy velmi zajímavá cesta k poznání, ale také vypadá jako náročný úkol pro učitele. Jak konkrétně podporujete učitele, kteří se tímto směrem chtějí vydat?

V rámci kurzu Otázkami k rozvoji demokratických hodnot věnujeme badatelství workshop, ve kterém si účastníci metodu sami zkusí. Z workshopu si učitelé odnesou materiály, jako jsou pracovní listy a sešity využitelné při bádání ve třídě. Také doufám, že se z účastníků kurzů stane dlouhodobě fungující neformální podpůrná skupina. Bylo by dobré, aby učitelé měli spolehlivou platformu pro sdílení zkušeností s implementací badatelství ve školách.

Alena Felcmanová, koordinátorka interkulturního vzdělávání programu Variant

 

Další novinky
 
Novější
Starší
 
Kontakty

Vzdělávací program Varianty
Člověk v tísni, o.p.s.
Šafaříkova 635/24
120 00 Praha 2

IČ: 25 75 52 77
DIČ: CZ 25 75 52 77
varianty@clovekvtisni.cz
Tel: +420 226 200 467

Mediální koordinátorka
Nikola Páleníčková
nikola.palenickova@clovekvtisni.cz
Tel: +420 777 782 061

Další kontakty

Logo ke stažení

Související projekty

Naše další weby

  • Jak víme, že to funguje?

    Je vaším cílem ve výuce předat množství informací, které si žáci zapamatují? Nebo vás spíše zajímá způsob, jak s nabytými informacemi pracují? Přemýšlíte o tom, jak můžete zjistit vliv výuky na postoje a jednání svých žáků? Zkuste některou ze třiceti nových aktivit, které učitelům nabízí inspiraci, jak zjišťovat postoje žáků k otázkám a tématům současného světa a zároveň ověřovat, zda díky výuce došlo k jejich pozitivní změně.

     

  • Světová škola

    Zajímá se vaše škola o globální problematiku? Začleňujete do výuky žákovské či školní projekty a jiné aktivní vyučovací metody? Věříte, že svým jednáním můžeme ovlivnit dění na druhém konci světa? Pak neváhejte a zkuste získat certifikát Světová škola.

  • Program Migrace

    Hlavním cílem programu je poskytovat veřejnosti objektivní informace o migraci v Česku prostřednictvím médií a dalších zdrojů informací, ale také bořit zaběhlé stereotypy o cizincích, a přispívat tak k lepšímu soužití imigrantů a většinové společnosti.

  • Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR

    Úspěch inkluzivního vzdělávání závisí na tom, jak uzpůsobíme naše školy, třídy, kurikulum i mimoškolní aktivity tak, aby se mohly učit a účastnit všechny děti bez rozdílu.

  • Průřezová témata a čtenářství

    Přemýšlíte, jak vyučovat předměty, průřezová témata a ještě přitom rozvíjet čtenářství? Podívejte se na vyzkoušené učební jednotky. Webové stránky slouží jako inspirace široké učitelské veřejnosti.

  • Respekt nebolí

    Lze o lidských právech vyučovat poutavě, tvořivě a interaktivně? A dokonce za využití sociálních sítí a dalších hitů mezi dnešními studenty? Ano! A ani to moc nebolí.

Donoři



Partneři